Makro

Inflace v ČR 2026: kolik mě bude stát chleba za 10 let?

Jan Filip · investiční analytik · 8 min čtení

Bochník chleba dnes stojí pár desítek korun. Za deset let za stejný bochník zaplatíte víc. Ne proto, že by byl lepší. Ale proto, že vaše koruna mezitím ztratí kus hodnoty. To je inflace. A pokud vaše peníze leží na běžném účtu, tiše vám je užírá každý měsíc. Pojďme si spočítat, kolik to reálně dělá a jak se proti tomu bránit.

Co je inflace a kde je teď

Inflace je růst cen v čase. Když ceny rostou, za stejnou korunu si koupíte méně. Jednoduše: peníze ztrácejí kupní sílu.

V květnu 2026 byla meziroční inflace v ČR 2,1 % podle Českého statistického úřadu. Oproti dubnu zpomalila o 0,4 procentního bodu. To je dobrá zpráva. Cíl České národní banky je 2 % a jsme blízko.

Ať vás ale klidné číslo neuspí. Stačí se ohlédnout. V roce 2022 dosáhla průměrná roční inflace 15,1 %. To byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku samostatné ČR. Ceny tehdy vyletěly tak rychle, že úspory na účtech reálně zchudly o desetinu i víc během jediného roku.

ČNB drží sazby vysoko právě proto, aby inflaci udržela na uzdě. V červnu 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Vysoké sazby pomáhají i spořicím účtům. Ale jak za chvíli uvidíte, samy o sobě nestačí.

Kolik inflace sní za 10 a 20 let

Dvě procenta ročně znějí neškodně. Háček je v tom, že inflace nabaluje. Působí na cenu, která už jednou vzrostla. A roky se sčítají.

Vezměme bochník chleba za 50 Kč a ilustrativní inflaci 2,5 % ročně. Sledujte, co se děje s cenou a s kupní silou jedné koruny.

Čtěte poslední sloupec. Za 20 let má dnešní stokoruna kupní sílu zhruba šedesáti korun. A to počítáme jen s mírnou inflací u cíle ČNB. Při vyšší inflaci je propad mnohem ostřejší. Čísla v tabulce jsou ilustrativní model, ne předpověď.

Chcete si pohrát s vlastními čísly a obdobím? Zkuste naši inflační kalkulačku. Uvidíte přesně, kolik vaše konkrétní částka ztratí.

Spořák vs. inflace: tady vzniká reálný výnos

Teď zásadní rozdíl, který spousta lidí neřeší. Nominální výnos versus reálný výnos.

Nominální výnos je číslo na výpisu. Spořák vám připíše třeba 4 % za rok.

Reálný výnos je to, co vám zbude po odečtení inflace. To je výnos, který opravdu zvýší vaši kupní sílu.

Vzorec je jednoduchý. Reálný výnos zhruba odpovídá úroku minus inflace minus daň. Spořicí účet vám dnes dá orientačně do 4,2 % p.a. u nejlepších nabídek, ale skoro vždy s podmínkami. Placení kartou, pravidelné investice, limit vkladu. Bez splněných podmínek je sazba nižší.

Spočítejme to při dnešní inflaci 2,1 %. Úrok 4 %, daň z úroku 15 %, takže čistý úrok je zhruba 3,4 %. Po odečtení inflace zbývá reálný výnos jen kolem 1,3 %. A to je dnes, kdy je inflace nízko a sazby vysoko.

Tady je past. Tahle kombinace nevydrží napořád. Když ČNB sazby sníží, klesnou i spořáky. Inflace přitom může zůstat stejná nebo vyrůst. V takovém okamžiku se reálný výnos snadno propadne k nule nebo do mínusu. Přesně to se dělo v roce 2022, kdy spořáky platily pár procent a inflace běžela přes patnáct. Vaše peníze tehdy na spořáku reálně chudly.

Závěr: spořák je skvělý na krátkodobé peníze. Na dlouhé roky ale inflaci sám neporazí.

Investice jako obrana proti inflaci

Pokud chcete kupní sílu peněz dlouhodobě nejen udržet, ale i navýšit, potřebujete vyšší dlouhodobý výnos než nabízí spořák. Tady přichází na řadu investice.

Princip je v tom, že akcie a podílové fondy historicky rostly rychleji než ceny. Firmy zdražují své zboží spolu s inflací a jejich zisky rostou. Vlastníte-li kus těchto firem přes fond, rostete s nimi.

Podívejme se na ilustrativní model. Vložíte 300 000 Kč a deset let se jich nedotknete.

Rozdíl mezi hotovostí a investicí je v modelu přes 230 000 Kč. A hotovost přitom navíc reálně chudne o inflaci každý rok. Hodnoty jsou ilustrativní a slouží jen k porovnání. Skutečný výnos může být vyšší i nižší. Minulá výkonnost nezaručuje budoucí.

Investice nese riziko. Hodnota kolísá a v krátkém období můžete být i v minusu. Proto se hodí na peníze, které dlouho nepotřebujete. Nechcete sázet naslepo? V srovnávači fondů porovnáte fondy podle výnosů, nákladů i rizika. A v investiční kalkulačce si namodelujete, jak by mohly vaše vklady růst.

Kolik je rozumná rezerva na spořáku

Neznamená to všechno nahrnout do fondů. Naopak. Než vůbec začnete investovat, potřebujete polštář.

Rozumná železná rezerva je obvykle tři až šest měsíčních výdajů. Tyto peníze patří na spořicí účet. Mají být po ruce, kdykoli praskne pračka nebo přijdete o práci. U rezervy nejde o výnos, ale o klid a dostupnost.

Jednoduché rozdělení, které dává smysl většině lidí:

• Rezerva (3 až 6 výdajů): spořicí účet. Dostupné hned, bez kolísání.
• Peníze na cíl do 3 let: spíš konzervativně, spořák nebo nízkoriziková řešení.
• Peníze na 5 a více let: tady má prostor investice, která dokáže porazit inflaci.

Spořák a investice nejsou soupeři. Je to dělba práce. Spořák chrání před výkyvy života. Investice chrání před inflací.

Časté chyby, které vás stojí peníze

Na závěr přehled omylů, které vidíme nejčastěji.

• Všechno na běžném účtu. Nulový úrok plus inflace rovná se jistá ztráta kupní síly. Nejdražší pohodlnost, jakou znám.
• Spoléhání jen na spořák i u dlouhodobých peněz. Reálný výnos je tenký a může se ztenčit ještě víc, až klesnou sazby.
• Sledování jen nominálního čísla. Čtyři procenta na výpisu vypadají hezky, ale po inflaci a dani zbyde málo. Počítá se reálný výnos.
• Čekání na ten správný okamžik. Každý rok mimo trh je rok, kdy inflace pracuje proti vám.
• Investování bez rezervy. Bez polštáře vás první nečekaný výdaj donutí prodat ve špatnou chvíli.

Inflace je tichá a trpělivá. Nepřijde o úspory najednou, ale po kapkách. O to víc se vyplatí mít plán dřív než později.

Tento článek je informativní a nepředstavuje investiční doporučení ani individuální poradenství. Uvedené výnosy a projekce jsou modelové a ilustrativní. Minulá výkonnost nezaručuje budoucí výnosy. Investice nese riziko kolísání hodnoty a možné ztráty části vložených prostředků. Pro řešení vaší situace si domluvte nezávaznou konzultaci.