Akcie a fondy
Čínské akcie v medvědím trhu. Co to znamená pro vaše fondy na Čínu a rozvíjející se trhy
Čínský index CSI 300 ztratil od červnového maxima zhruba 20 % a oficiálně je v medvědím trhu. Kdo má fond na Čínu, cítí to už dlouho: z 21 takových fondů v naší databázi jich za rok k 30. 9. 2026 13 ztratilo, ty nejhorší 15 až 22 %. A žádný z 13 fondů s desetiletou historií neporazil obyčejný indexový fond na celé rozvíjející se trhy, který za poslední rok přidal 29,05 %.
Co se dnes stalo
Seznam Zprávy dnes odpoledne napsaly to, co se na trhu čekalo několik týdnů. Index 300 největších firem z burz v Šanghaji a Šen-čenu klesá deset týdnů v řadě a od června spadl o pětinu. Za tím obvyklým prahem 20 % se mluví o medvědím trhu. Příčin je víc: slabá domácí spotřeba, nemovitosti, které podle odhadu MMF tvoří s navázanými obory zhruba pětinu čínské ekonomiky, a firmy, které kvůli přebytku výrobních kapacit nemůžou zdražovat. Ani ekonomika rostoucí za třetí čtvrtletí o 4,5 % trh neuklidnila.
A do toho americký index S&P 500 drží rekordy. Dva světy, jeden týden.
Telefon, který zazvoní zítra
Za těch víc než patnáct let v investicích znám dva telefonáty, které po takovém titulku přijdou. První: „Mám to prodat, než to spadne víc?“ Druhý: „Není teď Čína levná, neměl bych přikoupit?“ Oba jsou pochopitelné. Oba ale přeskakují otázku, která je důležitější. Co vlastně v tom fondu mám a kolik mě to stojí?
Viděl jsem hodně portfolií, kde byl fond na Čínu koupený v době, kdy Čína rostla a všichni o ní mluvili. Pak se roky nic nedělo, poplatky se strhávaly dál a klient na fond zapomněl. Teď si na něj vzpomene. Bohužel kvůli titulku, ne kvůli plánu.
Co říkají čísla, ne titulky
Prošel jsem naši databázi. Čísla jsou k 30. 9. 2026, dnešní pád v nich tedy ještě není. Za poslední rok ztratil Templeton China Fund 16,75 %, Amundi China Equity 18,33 % a Fidelity China Consumer dokonce 22,19 %, vše v dolarech. HSBC Chinese Equity přišel o 14,66 %. Celkem ztratilo 13 z 21 akciových fondů na Čínu, které sledujeme.
Výjimky jsou poučné. Fondy na takzvané A-akcie z pevninských burz nebo na „Velkou Čínu“ včetně Hongkongu a Tchaj-wanu vydělaly za rok 6 až 16 %. Dva fondy se stejným slovem v názvu tak můžou mít úplně jiný obsah. Proto se vyplatí podívat dovnitř, ne jen na obal.
Teď to zajímavější. iShares MSCI EM, tedy úplně obyčejný indexový fond na celé rozvíjející se trhy, za stejný rok vydělal 29,05 %. Fidelity Sustainable Emerging Markets ex China, fond, který Čínu vědomě vynechává, přidal 62,04 %. Rozvíjející se trhy se loni měly dobře. Jen ne Čína.
Ještě víc řekne deset let. Templeton China dal za dekádu v průměru 0,03 % ročně. Fidelity China Consumer −0,48 % ročně. Ze 100 000 korun by tak po deseti letech zbylo zhruba 100 300, respektive 95 300 v měně fondu. Fond na celé rozvíjející se trhy ze stejné částky udělal zhruba 233 300 a široký světový index MSCI World zhruba 336 000. A teď to podstatné. V databázi máme 13 akciových fondů na Čínu s desetiletou historií. Nejlepší z nich dal 6,38 % ročně. Ani jeden nepřekonal obyčejný indexový fond na celé rozvíjející se trhy. Deset let je dlouhá doba na to, abyste čekali, až se sázka na jednu zemi vyplatí. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích.
Poplatek běží i v medvědím trhu
Pak je tu cena. Na 100 000 Kč vychází roční náklad podle TER takhle:
- Goldman Sachs Greater China v korunové třídě (TER 2,42 %): zhruba 2 420 Kč ročně
- Templeton China Fund (TER 2,30 %): zhruba 2 300 Kč ročně
- Amundi China Equity (TER 2,18 %): zhruba 2 180 Kč ročně
- Fidelity China Consumer (TER 1,90 %): zhruba 1 900 Kč ročně
- iShares MSCI EM (TER 0,18 %): zhruba 180 Kč ročně
Rozdíl přes dva tisíce korun ročně na každých sto tisíc. Platíte ho, když trh roste, i když deset týdnů v kuse padá. U fondu, který za deset let vydělal nulu, to znamená, že výnos před poplatky spolkl skoro celý správce.
Prodat, nebo přikoupit?
Neříkám, kam čínské akcie půjdou. Možná je to, jak dnes řekl Shaun Rein z China Market Research Group, krize důvěry, a ne krize ekonomiky, a důvěra se může vrátit rychle. Možná ne. Takovou sázku za vás nikdo poctivý neuzavře.
Říkám jen, že lepší otázky jsou jiné. Kolik procent portfolia mám v jedné zemi? Je to záměr, nebo pozůstatek něčeho, co mi kdysi někdo prodal? A neplatím za Čínu dvakrát, jednou v drahém samostatném fondu a podruhé v široké složce, kde už nějaká Čína stejně je?
Sám mám radši, když jednotlivá země nebo region tvoří menší, předem daný kousek portfolia a zbytek stojí na široké základně. Pak mě medvědí trh v jedné zemi nevyhodí z kola. Je to nudné. A funguje to.
Souvislost s poplatky rozebírá i článek Kolik vás stojí fondy ve vaší bance.
Máte ve výpisu fond na Čínu nebo Asii?
Pokud máte ve výpisu fond s „China“, „Asia“ nebo „Emerging“ v názvu, porovnejte ho s indexem a levnějšími variantami ve srovnávači fondů. Když nevíte, co vlastně držíte a kolik to stojí, pošlete výpis do bezplatné analýzy fondu. Kolik jedné zemi patří ve vašem portfoliu, se dá probrat na konzultaci.