Fondy a poplatky

Bankovní fond vs. levné ETF: kolik vás banka reálně stojí

Stanislav Lenděl · zakladatel a ředitel · 7 min čtení

Bankéř vám ukáže hezký leták a roční výnos velkým písmem. Co vám neukáže, jsou dvě čísla, která rozhodují o tom, kolik vám z investice nakonec zůstane: kolik si fond bere na poplatcích a jak si dlouhodobě vede proti levnému světovému indexu. Pojďme to spočítat na reálných datech, ne na slibech.

Peníze se ztrácejí na dvou místech

U bankovního fondu hrají proti vám dvě věci najednou. První jsou poplatky, které se strhávají každý rok bez ohledu na to, jestli fond vydělal. Druhá je výkonnost, tedy jestli fond vůbec drží krok s trhem. Když fond zaostává a ještě si bere vysoký poplatek, ztrácíte dvakrát. A právě tahle kombinace je u řady bankovních fondů běžná.

Co udělají poplatky za 20 let

Vezměme jednoduchý modelový příklad. Vložíte 1 000 000 Kč, trh roste hrubě o 7 % ročně a necháte peníze pracovat 20 let. Jediný rozdíl bude v poplatku.

Fond s celkovou nákladovostí TER 2,0 % (běžné u aktivních bankovních fondů) skončí zhruba na 2 650 000 Kč. Levné indexové ETF s TER 0,2 % skončí na 3 730 000 Kč. Rozdíl je přes 1 000 000 Kč, a to při úplně stejném vývoji trhu. Celý ten milion sežraly jen poplatky. Poplatky působí stejně neúprosně jako složené úročení, jen opačným směrem. Podrobně jsme to rozebrali v článku o skrytých poplatcích fondů.

Bankovní fond vs. světový index na reálných datech

Teď ne model, ale skutečná čísla. Vezměme jeden z nejznámějších českých bankovních akciových fondů, ČS Top Stocks, a porovnejme ho s levným indexovým ETF iShares Core MSCI World za posledních 10 let (start = 100):

• ČS Top Stocks: +55 % (ze 100 na 155)
• iShares Core MSCI World: +194 % (ze 100 na 294)

Stejné období, stejný svět. Rozdíl je propastný, a přitom za aktivní fond platíte mnohonásobně vyšší poplatek než za index. Podobně zaostávají i mnohé smíšené a konzervativní bankovní fondy, které tvoří většinu toho, co klienti v bankách reálně drží.

Buďme féroví: neznamená to, že fond je vždy špatně

Slibovali jsme data, ne propagandu, tak na rovinu: ne každý bankovní fond zaostává. Některé akciové fondy bank i nezávislých správců index dokonce překonaly. Smysl proto nedává paušálně odmítat fondy, ale porovnat ten konkrétní fond, který máte, na dlouhém horizontu a s poctivým pohledem na poplatky. Někdy je aktivní fond v pořádku. Mnohem častěji ale platíte víc za horší výsledek a ani o tom nevíte.

Proč vám banka nabízí zrovna svůj fond

Není to spiknutí, je to obchodní model. Bankovní poradce prodává produkty své skupiny a je za to odměňovaný. Není placený za to, aby vám našel nejlevnější a nejvýkonnější fond na trhu, ale aby prodal ten svůj. Proto na pobočce skoro nikdy neuslyšíte slovo „ETF" ani srovnání s konkurencí. To srovnání si musíte udělat sami, nebo s někým nezávislým. Rozdíl mezi fondem a ETF rozebíráme i v článku podílové fondy, nebo ETF.

Jak za 5 minut zjistíte, jestli přeplácíte

Nepotřebujete k tomu poradce ani tabulky. Stačí tři kroky:

• Najděte si u svého fondu dokument KID a v něm TER (celkovou roční nákladovost).
• Pokud je TER nad 1,5 %, zpozorněte, je to vysoké číslo.
• Porovnejte svůj fond s levným ETF na 5, 10 a 15 let, ať vidíte výkonnost i poplatky vedle sebe.

Třetí krok zvládnete u nás zdarma. V srovnávači fondů vyberete svou banku, rozbalí se její nejčastěji držené fondy a srovnáte je s indexovým ETF na MSCI World na reálných datech za 1 až 15 let.

Závěr

Bankovní fond nemusí být katastrofa, ale skoro vždy stojí za to ho prověřit. Poplatky jsou ta část výnosu, kterou máte plně pod kontrolou, a rozdíl 1 a více milionů za život investora není maličkost. Než necháte peníze ve fondu od banky, dejte mu 5 minut a porovnejte ho na datech. Často zjistíte, že levnější a výkonnější varianta existuje.

Tip: stáhněte si zdarma tahák: 7 nejdražších bankovních fondů a jejich levné náhrady (PDF) — s reálnými čísly TER a výpočtem, kolik vás banka stojí za 25 let.