Komentář ke zprávě
Elektřina na rok 2027 zdražila na burze o polovinu. Vláda zvažuje strop, co to znamená pro vaše úspory
Elektřina, kterou dodavatelé nakupují na příští rok, je dnes o 54 % dražší než na konci června. Vláda proto mluví o stropu. Strop může zbrzdit účty, inflaci z energií ale nezastaví úplně a ta se nejdřív projeví na úsporách.
Co se stalo
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v pondělí připustil, že Česko může znovu sáhnout po maximální ceně elektřiny. Jak píše E15 s odkazem na ČTK, strop by se nastavil u výrobců a doplnit by ho mohl strop u obchodníků nebo další snížení regulované části ceny. Podle ministra nesmí nastat situace, kdy by Češi platili za energii zásadně víc než sousední země. Žádnou konkrétní hranici zatím neřekl, spouštěčem má být další zdražování na burzách.
Co ukazuje burza
Roční kontrakt na dodávku elektřiny v Česku v roce 2027 stál podle burzy PXE na konci června 99,91 EUR za megawatthodinu. Dnes se obchoduje za 154,20 EUR, tedy o 54 % výš. Zajímavé je srovnání s rokem 2028: ten vychází na 116,89 EUR, o 24 % levněji. Trh tedy čeká hlavně drahý příští rok, ne trvale drahou energii.
Pro představu: domácnost se spotřebou 3 MWh ročně by při plném promítnutí rozdílu od června zaplatila jen za samotnou silovou elektřinu zhruba o 3 964 Kč ročně víc, bez DPH a marže dodavatele. Ve skutečnosti dodavatelé nakupují postupně a kdo má fixaci, zdražení pocítí později. Směr je ale jasný, první dodavatelé ohlásili zdražení už v létě.
Proč to má hlídat i investor
Energie jsou cesta, kterou se inflace dostává do všech cen, od pečiva po nájmy. Připomínka je čerstvá: v roce 2022 byla průměrná inflace podle ČSÚ 15,1 % a o rok později 10,7 %. Kdo měl 500 000 Kč na účtu bez úroku, měl po těch dvou letech kupní sílu jen asi 392 416 Kč. Dnes je inflace 2,5 % za září, takže start je výrazně klidnější. Strop by zdražení zbrzdil, peníze na něj ale musí najít státní rozpočet, tedy nakonec daňoví poplatníci.
Co ukazují data fondů
Posledních pět let do 30. 9. 2026 zahrnuje celou energetickou krizi. Průměrná roční inflace v letech 2021 až 2025 vyšla podle ČSÚ na 6,8 %. Korunové fondy peněžního trhu měly za pět let medián 3,98 % ročně a nad inflací bylo 0 z 6. Dluhopisové fondy dosáhly mediánu 2,50 % ročně (1 z 84 nad inflací), protože je v roce 2022 srazily rostoucí sazby. Smíšené fondy měly medián 4,88 % (18 z 95) a akciové 8,86 % ročně, nad inflací bylo 83 z 125. Akciové fondy ovšem cestou prošly i výraznými propady. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích.
Čísla po poplatcích ukazují nepříjemnou věc: v inflační vlně nestačí „mít to bezpečně“. Konzervativní fondy za pět let v mediánu vydělaly, inflaci ale většinou nedohnaly.
Co si z toho vzít
Za prvé, zkontrolujte svou smlouvu na energie a počítejte s tím, že rok 2027 může být dražší. Rezervu na vyšší zálohy mějte na spořicím účtu nebo ve fondu peněžního trhu, ne na běžném účtu.
Za druhé, nečekejte, že strop vyřeší všechno. Chrání účty, ne kupní sílu úspor.
Za třetí, peníze na deset a více let potřebují složku, která má šanci inflaci porazit, typicky široce rozložené akcie, s vědomím, že hodnota může kolísat. Kolik do ní dát, záleží na tom, kdy budete peníze potřebovat.
Úspory a inflace
Ustojí vaše úspory další inflační vlnu? Výnosy a poplatky fondů porovnáte ve srovnávači fondů, co udělá pravidelná investice za deset let, ukáže investiční kalkulačka. A pokud chcete projít, kolik držet v rezervě a kolik investovat, konzultujte své portfolio s naším týmem.