Makro
Evropa staví konkurenci Vise a Mastercard. Co z toho má Čech a jeho ETF
Pětice evropských platebních systémů ve středu oznámila společnou síť European Network for Payments. Má propojit aplikace, které už používá zhruba 130 milionů lidí ve 13 zemích, a ubrat moc americkým gigantům Visa a Mastercard. Ve stejném týdnu Hospodářské noviny popsaly českou firmu Mo.one, která chce karty obejít i u nás a obchodníkům slibuje o polovinu nižší poplatky. Pro Čecha z toho plynou tři otázky. Kolik ho placení kartou ve skutečnosti stojí, jestli se ho evropské řešení vůbec dotkne a co to udělá s jeho investicemi. Na tu třetí se ptá málokdo, přitom Visu a Mastercard drží skoro každý, kdo spoří do globálního indexového fondu.
Co Evropa vlastně spustila
Zakladateli sítě jsou italský Bancomat, španělský Bizum, portugalský SIBS-MB WAY, severský Vipps MobilePay a EPI Company, která stojí za peněženkou Wero. Sídlo bude v Madridu. Nejde o novou kartu ani o novou aplikaci. Národní systémy zůstanou, jak jsou, a společný uzel mezi nimi bude předávat okamžité platby z účtu na účet. Nejdřív mají fungovat přeshraniční platby mezi lidmi, pak e-shopy a nakonec pokladny v obchodech. Italský deník Il Sole 24 Ore uvádí, že síť má fungovat od roku 2027.
Samotné Wero má podle EPI 60 milionů uživatelů a přes 48 tisíc obchodníků v pěti zemích. Placení u pokladen ve Francii a Německu ale slibuje až postupně od roku 2027. Tento týden se tedy podepsala architektura, ne konec karet.
Proč Evropa spěchá
Podle Evropské centrální banky připadalo v roce 2022 na mezinárodní kartová schémata, v praxi hlavně na Visu a Mastercard, zhruba 61 % karetních plateb v eurozóně. Třináct zemí eurozóny nemá vlastní kartovou síť vůbec a spoléhá jen na ně.
Dokud vztahy s Washingtonem fungovaly hladce, nikdo to moc neřešil. Pak přišly dva precedenty. Visa i Mastercard 5. března 2022 shodně oznámily, že pozastavují činnost v Rusku. A v srpnu 2025, za druhé vlády Donalda Trumpa, uvalily USA sankce na francouzského soudce Mezinárodního trestního soudu Nicolase Guilloua. Ten pak popsal, že nemůže používat většinu platebních karet, protože evropský trh ovládají americké firmy. Novinky připomínají, že Evropa se novou sítí jistí i proti obavě, že by Trump mohl přístup k americké platební infrastruktuře omezit. Šéfka ECB Christine Lagardeová to shrnula větou: „Potřebujeme evropské řešení, protože chceme být doma suverénní.“
Geopolitické riziko se podle mě do cen dostává pozdě a najednou. U plateb je to podobné. Dokud karta pípne, nikdo neřeší, komu patří koleje, po kterých peníze jedou.
Co z toho má Čech
Evropská síť se Česka zatím netýká. Air Bank pro Novinky upozornila, že evropská řešení míří hlavně do zemí s eurem, Česká spořitelna pro české klienty zatím jasný přínos nevidí. Digitální euro je projekt eurozóny a ECB počítá s tím, že by ho mohla vydat v průběhu roku 2029, pokud unijní zákonodárci letos schválí potřebné nařízení. Česko v eurozóně není.
Česká odpověď proto vzniká doma a v korunách. Cvak, za kterým stojí Air Bank, Fio banka, mBank a Moneta, si od obchodníka bere 0,8 % z platby a přímo ho používá přes 4 000 obchodníků. Od loňského května ho přijímá Albert a Lidl oznámil, že ho zavede také. Mo.one, platební instituce s licencí ČNB, posílá peníze z účtu na účet přes systém CERTIS České národní banky a na webu uvádí pro obchodníky sazbu 0,49 %. Podle HN se kvůli tomu s bankami soudila.
Proč by vás měl zajímat poplatek obchodníka, když u pokladny za kartu nic neplatíte? Protože ho platíte v ceně zboží. Evropský účetní dvůr ve zprávě o digitálních platbách píše bez obalu, že poplatky obchodníků nakonec nesou spotřebitelé. EU sice od prosince 2015 omezuje mezibankovní poplatek na 0,2 % u debetních a 0,3 % u kreditních karet. Podle studie, kterou účetní dvůr cituje, ale ten v roce 2021 tvořil jen 43 % toho, co obchodník za přijetí karty zaplatil. Zbytek připadl na poplatky kartových schémat a marži banky obchodníka. Právě tuhle část chtějí platby z účtu na účet obejít. Poznáte to na jednom nákupu? Ne. Konkurence ale tlačí na cenu a ta se v součtu milionů plateb projeví.
Visu a Mastercard nejspíš držíte i vy
Teď ta investiční část. V indexu S&P 500 vážila k 1. 10. 2026 Visa 0,93 % a Mastercard 0,67 %, dohromady 1,6 %. V ETF na světový index MSCI World to bylo 0,66 % a 0,50 %. Obě firmy tam patří mezi pětadvacet největších z víc než 1 200 pozic. Kdo má ve fondu na MSCI World 100 000 Kč, drží v nich zhruba 1 160 Kč, aniž by o tom kdy přemýšlel. Jak se jednotlivá ETF liší, ukazuje naše srovnání MSCI World ETF a přehled ETF na S&P 500.
Co pro ně evropská konkurence znamená? Obě firmy vydělávají na malém podílu z obrovského objemu plateb, takže každá platba, která se přesune z karty na převod z účtu na účet, je pro ně ušlá tržba. Jenže nová síť teprve vzniká, pokladny ve velkých zemích přijdou na řadu nejdřív v roce 2027 a o úspěchu rozhodnou zákazníci a obchodníci, ne tiskové zprávy. Pro index jako celek jde navíc o malou položku. Kdyby obě akcie hypoteticky ztratily pětinu hodnoty a zbytek trhu stál, fond na MSCI World by to stáhlo zhruba o 0,23 %. Není to důvod nic prodávat ani kupovat, spíš ukázka, k čemu je rozložení rizika dobré.
A ještě měna. Visa i Mastercard se obchodují v dolarech, takže český investor u nich nese i kurz koruny k dolaru. Jak to u fondů funguje a kdy dává smysl zajištěná třída, popisujeme v článku o měnovém zajištění fondů.
Můj pohled
Nevěřím, že karty z Evropy zmizí. Věřím ale, že poprvé po dlouhé době mají konkurenci, která není jen na papíře. Pro obchodníka je to vyjednávací páka, pro Evropu pojistka pro horší časy a pro investora připomínka, že geopolitika se do portfolia dostává i oklikou, přes poplatky u pokladny. Kdo drží široký index, nemusí kvůli jedné zprávě nic měnit. Měl by ale vědět, co vlastní.
Co držíte ve svém fondu
Víte, co a za kolik držíte? Ve srovnávači fondů porovnáte globální akciové fondy podle poplatku a výnosu za 1, 3, 5 i 10 let. Pokud si nejste jistí, co váš fond obsahuje, pošlete nám jeho název a rozebereme ho: složení, poplatky i to, jak si vede proti levnějším alternativám.