Poplatky a penze

Penzijní spoření poplatky 2026: kolik si berou penzijní společnosti

Stanislav Lenděl · zakladatel · 7 min čtení

Aktualizováno 07/2026

Když si vybíráte penzijní společnost pro III. pilíř, první, na co většina lidí kouká, jsou poplatky. Je to pochopitelné, ale u doplňkového penzijního spoření to je méně důležité, než by se zdálo. Na rozdíl od klasických bankovních podílových fondů totiž poplatky penzijního spoření nestanovuje volně každá společnost, ale přímo zákon, a to shora. Níže najdete přesné zákonné stropy se zdrojem, vysvětlení, co který poplatek znamená, a hlavně to, co ve skutečnosti rozhoduje o výsledku. Nejde o investiční doporučení, závěr si uděláte sami.

Kolik si berou penzijní společnosti na poplatcích?

Penzijní společnost si u doplňkového penzijního spoření účtuje dva druhy úplaty: poplatek za obhospodařování majetku (počítaný ročně z hodnoty vašich úspor) a poplatek za zhodnocení (podíl na zisku fondu). Obě částky jsou ze zákona omezené horní hranicí, takže žádná společnost si nemůže naúčtovat víc (zdroj: § 60 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k 07/2026). To je zásadní odlišnost od běžných podílových fondů, kde se průběžná nákladovost (TER) u dražších bankovních fondů běžně pohybuje kolem 2 % ročně (zdroj: databáze PorovnejFondy, k 06/2026).

Jaké poplatky má doplňkové penzijní spoření?

Struktura je jednoduchá a u všech penzijních společností stejná: platíte za správu majetku a případně z dosaženého zisku. Přehled zákonných maxim vypadá takto.

Zdroj: § 60 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k 07/2026. Poplatek za obhospodařování se počítá z průměrné roční hodnoty fondového kapitálu.

Poplatek za obhospodařování si penzijní společnost strhává průběžně a odvíjí se od objemu vašich úspor, ne od toho, jestli fond roste, nebo klesá. Poplatek za zhodnocení funguje jinak: jde o podíl na zisku, který si společnost může vzít pouze tehdy, když hodnota fondu překoná svoji dosavadní historicky nejvyšší úroveň (takzvaný high-water mark). Když fond nevydělá nebo se jen dostává zpět nad předchozí maximum, na poplatek za zhodnocení nárok nemá (zdroj: § 60 zákona č. 427/2011 Sb., k 07/2026).

Jsou poplatky penzijního spoření stropované zákonem?

Ano, a to je jádro celé věci. Protože maximální sazby stanoví přímo zákon, pohybují se poplatky všech penzijních společností pod stejnou hranicí. U dynamických (účastnických) fondů tak nikdo nesmí za obhospodařování naúčtovat víc než 1 % ročně a víc než 15 % ze zisku. Rozdíly mezi nabídkami jsou proto v poplatcích malé a hledat mezi společnostmi tu „nejlevnější" má jen omezený smysl.

Z toho plyne důležitý závěr: když jsou poplatky prakticky vyrovnané, rozhoduje o tom, kolik nakonec naspoříte, něco jiného. A tím je čistá výkonnost fondu, tedy jeho zhodnocení po odečtení všech poplatků. Právě tady se penzijní společnosti liší nejvíc, protože fond konzervativní a fond dynamický, i výsledky dvou různých správců, se mohou v dlouhém horizontu rozejít výrazně víc než pár setin procenta na poplatku.

Co jsou poplatky účastnických fondů a jak se počítají?

Účastnický fond je fond, do kterého penzijní společnost investuje vaše úspory v rámci III. pilíře. Poplatek za obhospodařování se počítá z průměrné roční hodnoty fondového kapitálu, tedy z objemu majetku ve fondu, ne z vaší jednotlivé platby. Samotná sazba přitom zůstává stejná a pod zákonným stropem bez ohledu na to, kolik máte naspořeno.

Poplatek za zhodnocení se pak počítá ze zisku fondu, konkrétně z rozdílu mezi průměrnou hodnotou penzijní jednotky a její nejvyšší dosavadní hodnotou (zdroj: § 60 zákona č. 427/2011 Sb., k 07/2026). Tato konstrukce má motivovat společnost k výkonu: dokud fond nepřekoná své předchozí maximum, na podíl na zisku nedosáhne. Přesné sazby svého fondu vždy najdete ve statutu účastnického fondu a ve smluvní dokumentaci penzijní společnosti.

Když jsou poplatky skoro stejné, co rozhoduje o výsledku?

Protože zákonný strop srovnává poplatky téměř na stejnou úroveň, přesouvá se rozhodující rozdíl na dlouhodobou čistou výkonnost fondu, tedy na to, kolik fond vydělá po odečtení poplatků, a na volbu strategie odpovídající vašemu horizontu. Mladší účastník s dlouhým horizontem obvykle zvažuje dynamičtější fond, blíž k výplatě naopak konzervativnější. Nejde o doporučení konkrétního fondu, ale o obecné pravidlo: čas do výplaty a ochota nést kolísání hodnoty rozhodují víc než setiny procenta na poplatku.

To ale neznamená, že na poplatcích nezáleží obecně. U mimo-penzijních produktů (běžné podílové fondy, investice přes DIP) se nákladovost mezi produkty liší mnohonásobně a její dopad na dlouhodobý výsledek je zásadní. Kolik vás konkrétní fond stojí za celý horizont, si spočítáte v kalkulačce, kolik vás stojí fond, a levnější alternativu ke konkrétnímu fondu najdete ve srovnávači fondů.

Změní reforma Lepší penzijko poplatky penzijního spoření?

Ministerstvo financí ČR v červnu 2026 představilo návrh reformy s názvem Lepší penzijko. Ten počítá s tím, že by se dosavadní dvousložkový model (poplatek za obhospodařování plus poplatek za zhodnocení) nahradil jediným stropem 0,5 % ročně a poplatek za zhodnocení by se zcela zrušil (zdroj: MF ČR, k 07/2026).

Zdůrazňujeme ale, že jde zatím výhradně o návrh. Musí projít legislativním procesem a jeho podoba, sazby i termín účinnosti se mohou změnit nebo nemusí být přijaty vůbec. Do případného schválení platí stávající zákonné stropy podle zákona č. 427/2011 Sb., tedy max 1 % za obhospodařování a max 15 % ze zisku u účastnických fondů. Aktuální stav reformy si ověřte na webu MF ČR.

Upozornění: Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Text má informativní charakter a nepředstavuje investiční ani daňové doporučení. Zákonná pravidla i připravovaná reforma se mohou měnit a každá situace má svá specifika. Před rozhodnutím doporučujeme individuální konzultaci.