Průvodce
Jak vybrat podílový fond v roce 2026: kompletní průvodce v 7 krocích
Většina lidí vybírá fond dvěma způsoby: podle loňského výnosu, nebo podle toho, co jim nabídli na pobočce banky. Obojí je špatně. Dobrá volba fondu začíná úplně jinde, u vašeho cíle a horizontu, a teprve na konci přijdou na řadu čísla o výnosech. Tento průvodce vás provede rozhodnutím krok za krokem, s reálnými daty z naší databáze více než 1 250 fondů dostupných v Česku.
Krok 1: Nejdřív cíl a horizont, ne fond
Než otevřete jakýkoli žebříček, odpovězte si na jednu otázku: kdy budete peníze potřebovat? Na tom stojí všechno ostatní. Peníze na horizontu 2–3 let patří jinam než peníze, které nebudete potřebovat 15 let. Krátký horizont a akciový fond je nebezpečná kombinace, protože trh vám může „utéct“ zrovna ve chvíli, kdy budete chtít vybírat.
- Do 3 let: spíš konzervativní nástroje (fondy peněžního trhu, krátké dluhopisy, spořicí účet).
- 3–7 let: smíšené (vyvážené) fondy, kombinace akcií a dluhopisů.
- 8 let a víc: tady dává největší smysl akciová složka, která má čas přečkat propady.
Krok 2: Zjistěte svůj rizikový profil
Riziko není nadávka, je to cena za výnos. Klíčové je vybrat úroveň, kterou ustojíte i v poklesu, protože nejdražší chyba je vyskočit z investice na dně. V dokumentu KIID (klíčové informace pro investory) najdete u každého fondu ukazatel rizika na škále 1 až 7. Berte ho jako první orientaci. Podrobně jsme to rozebrali v článku jak číst KIID a prospekt fondu.
Krok 3: Poplatky (TER) jsou to jediné, co máte pod kontrolou
Výnos neovlivníte, riziko jen zčásti, ale náklady znáte předem a platíte je vždy, v dobrých i špatných letech. Nejdůležitější číslo je celková nákladovost TER. Podívejte se, jak se rozevírají nůžky:
- Pasivní indexové ETF: zpravidla 0,05–0,30 % ročně.
- Aktivně řízené fondy v ČR: běžně 1,0–2,5 % ročně, u některých i přes 3 %.
Že to nejsou teoretické extrémy, ukazují reálná data z naší databáze: 82 % akciových fondů dostupných v Česku má TER 1,5 % ročně a víc, a nejdražší fondy na trhu se dostávají až ke 4 % ročně (například smíšený Generali Fond zlatý s TER 3,19 %). Rozdíl 1,5–2 procentního bodu ročně se na horizontu 20–30 let promítne do statisíců korun. Kolik konkrétně platíte vy, si spočítáte v naší kalkulačce nákladů fondu, a fondy vedle sebe srovnáte v srovnávači fondů.
Krok 4: Aktivní, nebo pasivní správa?
Aktivní fond se snaží vybírat „ty správné“ tituly a překonat trh. Data ale dlouhodobě ukazují, že většina aktivních fondů svůj index po započtení poplatků nepřekoná. Neznamená to, že aktivní správa nemá místo, v méně efektivních segmentech nebo u specifických strategií dává smysl. Pro jádro dlouhodobého portfolia ale bývá levný pasivní nástroj solidní a levnější volbou. Praktické srovnání najdete v článku podílové fondy, nebo ETF.
Krok 5: Nedívejte se jen na jeden rok
Nejčastější chyba při výběru: koupit fond, který loni „udělal nejvíc procent“. Jeden rok nic nevypovídá. Podívejte se na výnos za 3, 5 i 10 let a hlavně na to, jak fond zvládal poklesy. Ukázkový příklad z reálných dat, akciový fond ČS Top Stocks:
| Období | Výnos p.a. |
|---|---|
| 1 rok | +13,2 % |
| 3 roky p.a. | +13,2 % |
| 5 let p.a. | +6,7 % |
| 10 let p.a. | +5,3 % |
Podle posledního roku vypadá fond skvěle, na desetiletém horizontu je obrázek střízlivější, navíc při TER 2,3 % ročně. Právě proto srovnáváme více období najednou, ne jen to nejlepší. Minulé výnosy přitom nejsou zárukou těch budoucích, slouží jen k pochopení, jak se fond chová v různých fázích trhu.
Krok 6: Struktura fondu a daně
Dvě věci, které lidé přehlížejí a přitom ovlivní čistý výsledek:
- Akumulační vs. distribuční třída: akumulační výnosy automaticky reinvestuje (jednodušší na daně), distribuční je vyplácí, a vyplacená dividenda se daní.
- Časový test: v ČR platí, že pokud cenné papíry držíte déle než 3 roky, je zisk z prodeje osvobozen od daně z příjmů (do zákonných limitů). Platí pro podílové fondy i ETF, takže z tohoto pohledu jsou si rovny.
Krok 7: Kde koupit a na co si dát pozor
Stejný fond můžete koupit s různě velkým vstupním poplatkem, u banky, u investiční společnosti, přes brokera nebo přes poradce. Než podepíšete, ověřte si tři věci: (1) jaký je vstupní poplatek, (2) jaké je průběžné TER a (3) jestli existuje levnější alternativa se stejným zaměřením. Pozor na „doporučení“ na pobočce, prodejce má motivaci nabídnout vlastní, často dražší produkt. Skryté náklady rozebíráme v článku skryté poplatky fondů.
Checklist: 7 otázek před podpisem
- Kdy budu peníze potřebovat (horizont)?
- Jaký pokles hodnoty ustojím, aniž bych vyskočil?
- Jaké je TER a je nižší než u srovnatelných fondů?
- Je tu vstupní poplatek, a dá se mu vyhnout?
- Jaký byl výnos za 3, 5 i 10 let, ne jen za poslední rok?
- Sedí zaměření fondu k mému cíli?
- Existuje levnější alternativa se stejnou strategií?
Nejčastější dotazy
Podle čeho vybírat fond jako první?
Ne podle loňského výnosu. Začněte cílem a horizontem (kdy peníze budete potřebovat), pak rizikovým profilem a teprve pak srovnávejte náklady (TER). Minulý výnos je poslední, ne první kritérium.
Jaký poplatek (TER) je moc vysoký?
U pasivního indexového ETF se TER běžně pohybuje mezi 0,05 a 0,30 % ročně. U aktivně řízených fondů dostupných v Česku bývá 1,0 až 2,5 % ročně, u některých i přes 3 %. Čím delší horizont, tím víc na jednom procentu poplatku ročně záleží.
Stačí se podívat na výnos za poslední rok?
Nestačí a je to nejčastější chyba. Jeden dobrý rok může být náhoda nebo start z propadu. Dívejte se na výnos za 3, 5 i 10 let a hlavně na to, jak fond zvládal poklesy trhu.
Mám si fond koupit tam, kde mi ho nabídne banka?
Pozor na střet zájmů. Banka nebo prodejce má motivaci nabídnout vlastní, často dražší fond. Než podepíšete, srovnejte konkrétní fond s levnější alternativou se stejným zaměřením.
Nechte si vybraný fond nezávisle zkontrolovat
Projdeme s vámi cíl, horizont i toleranci rizika, srovnáme váš fond s levnějšími alternativami a ukážeme, kolik reálně platíte. Nezávazně a zdarma.