Republikánské plány, daňové škrty a rostoucí dluh

Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů původně navrhli plán, který by financoval daňové škrty dluhem ve výši 2,8 bilionu dolarů na období od fiskálního roku 2025 do 2034 (v českém pojetí to znamená rozpočtové roky od října 2024 do září 2034). Senát ale přišel s ještě větším plánem, dluhem 5,8 bilionu dolarů za stejné období. Pro představu, 1 bilion dolarů je zhruba 23 bilionů korun (při kurzu 23 Kč/USD), takže mluvíme o dluhu přes 130 bilionů korun! Pokud by tento plán prošel, šlo by o největší zákon zvyšující dluh v historii USA.

Podívejme se na rozdíly mezi těmito plány podle jednotlivých výborů:

Původní plán Sněmovny vs. návrh Senátu (rozpočtové roky 2025–2034):

Sněmovna: Celkový dopad na dluh by byl 2,8 bilionu dolarů (asi 64 bilionů Kč). Největší škrty plánují ve vzdělávání a pracovní síle (–530 miliard dolarů, tedy asi 12 bilionů Kč) a v zemědělství (–230 miliard dolarů, tedy asi 5 bilionů Kč). Deficit by podle Výboru pro energetiku a obchod činil 880 miliard dolarů (20 bilionů Kč).

Senát: Dopad na dluh stoupá na 5,8 bilionu dolarů (133 bilionů Kč). Deficit z prodloužení daňových škrtů z roku 2017 (TCJA) činí 1,5 bilionu dolarů (34 bilionů Kč) a další navýšení dluhu přesahuje 2 biliony dolarů (46 bilionů Kč).

Graf 1: Porovnání plánů sněmovny a senátu na daňové škrty a jejich dopad na dluh (rozpočtové roky 2025–2034). Zdroj: House Budget Committee, CRFB.

Cla jako zdroj příjmů – realita, nebo jen sen?

Republikáni doufají, že část dluhu pokryjí příjmy z cel. Trump prosazuje 10% plošné clo a další cla na konkrétní sektory, která by podle odhadů mohla za 10 let vynést 1,4 až 3,1 bilionu dolarů (32 až 71 bilionů Kč):

CRFB: 1,8 bilionu dolarů (41 bilionů Kč) podle základního odhadu, 1,6 bilionu (37 bilionů Kč) podle dynamického odhadu pro reciproční cla.

Tax Foundation: 1,5 bilionu dolarů (34 bilionů Kč) základní odhad, 1,2 bilionu (28 bilionů Kč) dynamický odhad.

Yale Budget Lab: 1,4 bilionu dolarů (32 bilionů Kč) základní odhad, 1,0 bilion (23 bilionů Kč) dynamický odhad.
Pokud zahrneme i další cla, odhady rostou na 2,0 až 3,1 bilionu dolarů (46 až 71 bilionů Kč).

Graf 2: Odhady příjmů z Trumpových cel za 10 let podle různých institucí. Zdroj: CRFB, Tax Foundation, Yale Budget Lab.

Tyto příjmy ale nejsou jisté. Cla jsou jako „táhnoucí kostka ledu“ – jejich výnos časem klesá, protože země mohou přestat dovážet nebo hledat alternativy. Navíc plánované škrty ve výdajích o 1,5 bilionu dolarů (34 bilionů Kč) pravděpodobně neprojdou, protože politicky chráněné oblasti jako zdravotní programy (Medicare), sociální dávky nebo obrana už teď tvoří 106 % federálních příjmů. Jinými slovy, USA na tyto položky utrácejí víc, než vůbec vyberou na daních! Škrtat by tedy museli jinde, což je politicky velmi těžké.

Historický rekord: Největší nárůst dluhu v dějinách

Senátní plán by mohl růst dluhu USA zdvojnásobit. Podle analýzy CRFB by daňové škrty z roku 2017 (TCJA) prodloužily deficit sociálního zabezpečení a dostaly dluh na 230 % HDP do roku 2055 – to je nejvyšší úroveň v historii. Pro srovnání, český státní dluh je kolem 45 % HDP, takže si představ, jaké by to bylo, kdybychom měli dluh pětkrát větší než naše HDP! Republikánské vlády už od druhé světové války zvyšují dluh rychleji než demokratické – například prezident Reagan ho za první období zvýšil o 79 % a za druhé o 56 %.

Graf 3: Růst dluhu podle Senátních plánů a dopad TCJA na sociální zabezpečení. Zdroj: CRFB.

Jak to může ovlivnit trhy?

Tento vývoj tlačí na dluhopisový trh – rostoucí dluh a nejistota kolem cel mohou zvýšit výnosy dluhopisů a způsobit jejich výprodeje. Republikáni směřují k takzvanému „paradigmatu C“, což znamená větší rozpočtovou a měnovou volnost, která je výhodná pro burzy na Wall Street, ale nebezpečná pro dluhopisy. Americké akcie, jako index S&P 500, zatím rostou – nedávno ukončily 9denní růstovou sérii, nejdelší od roku 2004. Ale pokud Trumpova politika selže, může přijít větší kolísání cen.

Co z toho vyplývá?

Situace v USA je napjatá – rekordní dluh, nejistota kolem cel a politické spory ohrožují stabilitu. Sleduji, jak dopadnou rozhodnutí americké centrální banky (FOMC) a rozpočtová jednání, protože to může hodně změnit na trzích. Co si o tom myslíš ty? Napiš mi na email info@porovnejfondy.cz.